Simply You
Sternax. Pro muže.




Složení

Úvod a botanická charakteristika
Parcha saflorová (Leuzea carthamoides WILLD. DC., Asteraceae) je velmi významným zdrojem biologicky účinných látek, zejména ekdysteroidů, flavonoidů a guajanolidů. Původně se endemicky vyskytovala v jižní Sibiři. Dnes je Parcha saflorová šlechtěna a široce pěstována nejen v Asii, ale také v Evropě. Je perspektivním zdrojem standardizovaných extraktů, které nalézají uplatnění ve výživě lidí i zvířat.

Parcha saflorová (syn. leuzea saflorová) je vytrvalou bylinou dorůstající výšky okolo 1,5 m a s dřevnatým tlustým oddenkem s tlustými kořeny. Jedna rostlina má obvykle několik nevětvených lodyh s listy vejčitého nebo eliptického tvaru. Na vrcholu lodyh vyrůstají 3 až 5 cm velká, růžovo-fialová a oboupohlavná květenství. Plody jsou asi 7 mm dlouhé nažky srostlé s tuhým chmýřím. Zvýšený zájem o tuto rostlinu je datován v 50. letech minulého století, a to převážně na území bývalého SSSR. Parcha je nejčastěji součástí léčivých čajových směsí (stimulátor a adaptogen) nebo koncentrátu pro výrobu nealkoholických nápojů. Aplikace standardizovaného extraktu v doplňku stravy STERNAX je z tohoto pohledu v ČR inovativní a perspektivní.

Historie
O mimořádných účincích parchy poprvé veřejnost informoval známý sibiřský etnograf G. N. Potatin na konci 19. století. Všiml si, že mezi Altajci se traduje zázračná moc "maralího kořene". Tento lidový název parchy je odvozen od jelenů maralových, kteří na podzim vykopávají její kořeny a s chutí je požírají. V lidovém léčitelství se "maralí kořen" používá jako prostředek při úbytku sil.

Obsahové látky a jejich biologická účinnost
K nejvýznamnějším skupinám obsahových látek patří ekdysteroidy, flavonoidy a guajanolidy, z méně významných jsou to polyiny.

Ekdysteroidy jsou deriváty cholest-7-en-6-onu, které se v suché rostlinné hmotě vyskytují v desetinách procenta. Proto je jejich extrakce a standardizace poměrně náročný a finančně nákladný proces. Pozornost komerčních aplikací je soustředěna na nejlépe prozkoumaný 20-hydroxyekdyson (2,3,14,22,25-pentahydroxy-(2ß,3ß,5ß,2R)-cholest-7-en-6-on). Jeho biologická aktivita je poměrně dobře prozkoumána a popsána. Obdobně jako u většiny přírodních látek má i mechanismus účinku 20-hydroxyekdysonu pleotropní charakter. U experimentálních zvířat byla zjištěna suprese experimentální hyperglykémie, snížení hladiny cholesterolu v krvi při krmení hypercholesterolovou dietou, zpomalení růstu některých typů nádorů. Mezi nejvýznamnější účinky patří schopnost pozitivní modulace mitochondriálního energetického obratu a proteosyntézy, což se významně projevuje na fyzické výdrži, výkonnosti a regeneraci kosterního svalstva. Tyto typy účinků jsou podkladem časté aplikace suché rostliny nebo standardizovaného extraktu jako stimulátoru a adaptogenu. Ekdysteroidy se chovají jako typické xenobiotika, která jsou v organizmu savců zcela metabolizována. Mají velmi malou toxicitu, subakutní toxicita u potkanů je 200 - 2000 mg/kg/den a nebyla u nich pozorována významnější embryotoxicita a teratogenita.

Flavonoidy mají antibakteriální, protizánětlivé, diuretické účinky. Mezi nejvýznamnější patří apigenin, kvercetin, isorhamnetin a luteolin. Obsah flavonoidů v čerstvé droze se také pohybuje pouze v desetinách procenta a jejich směs snižovala u experimentálního zvířecího modelu hladinu cholesterolu, volných mastných kyselin a triglyceridů v krvi. Jsou však nositely celé řady dalších biologických účinků, které jsou předmětem dalšího aplikovaného výzkumu.

Guajanolidy jsou v suchých listech obsaženy 0,1 až 0,2%. Z pohledu množství je ve směsi 5 popsaných a v nati parchy se vyskytujících guajanolidů nejvíce zastoupen cynaropikrin (je také hlavní obsahovou látkou hořčičné frakce artyčoku). Guajanolidy jsou součástí hořčičné frakce používané při dyspeptických potížích, při potížích se žlučovým měchýřem a játry.

Závěr
Suchý standardizovaný extrakt z kořene nebo semen leuzey saflorové ve vhodné kombinaci s kofeinem přináší biologické účinky pozitivně ovlivňující metabolismus mužů s doplňkovým uplatněním při redukci tělesné hmotnosti. Neméně atraktivní je stimulační a adaptogenní účinek projevující se pozitivním vlivem na fyzickou odolnost a výdrž mužů.

Doporučená literatura:
Opletal, L., Opletalová, V. Adaptogeny rostlinného původu. Pokroky ve farmacii 10, Avicenum, Praha, 1990:5.
Harbone, J.B., Baxter, H. Phytochemical Dictionary. A Handbook of bioctive compounds from plants. Taylor & Francis, London-Washington, DC., 1993:791.
Křen, J., Opletal, L., Sovová, M. In: Sbor. předn. konf. CADISO 92: Kardiovaskulární onemocnění a stabilita organismu - Fytoterapeutické aspekty, Hradec Králové, Farmaceutická fakulta UK, 1993:112.
Sokolov, V.S., Bazilev, E.J. Novyje kultury v narodnom chozjajstve i medicině, díl 2., Kijev, Naukova dumka, 1976:70.
Opletal, L., Sovová, M., Dittrich, M., Solich, P., Dvořák, J., Krátký, F., Čeřovský, J., Hofbauer, J. Fytoterapeutické aspekty onemocnění oběhového systému 6. Leuzea carthamoides (WILLD.) DC.: stav výzkumu a možnosti využití taxonu. Čes. a Slov. Farm. 46 (6), 1997:247-255.


TOPlist